Doprovodné texty k výstavám a expozicím jsou pravděpodobně tím nejnepopulárnějším literárním žánrem. To si lze snadno pomyslet, když nahlédnete do Průzkumu radostí a nepříjemností návštěvníků českých muzeí a galerií, který jsme realizovali na konci loňského roku. Statistická data ukazují, že čtyři z pěti návštěvníků mají s kurátorskými popisky problémy. Respondenti je navíc označili za šestý nejintenzivnější problém, s nímž se lze v muzeu vůbec setkat.

Co je na těchto textech tak komplikovaného, že i „příliš vysoká cena vstupného“ nebo „nevstřícná otevírací doba“ jsou veřejností vnímány jako menší bariéra při návštěvě muzea? Nechme teď stranou fakt, že jen 12 % dospělé populace zemí OECD je schopno pohodlně číst a interpretovat dlouhé, komplexní texty, a že jiná média mohou být vůči návštěvníkům podstatně přístupnější.

Žádný text není pro každého

Významná část problému spočívá také v tom, že na stejnou výstavu chodí různí lidé, kteří se od sebe liší svými očekáváními, náladou, znalostmi nebo věkem. Oslovit je všechny jedním vyprávěním je tedy podobné, jako napsat knihu, která zaujme každého čtenáře, nebo natočit film, který se bude líbit každému divákovi.

Exponáty neumí vyprávět – potřebují k tomu prostředníka. A když je tím prostředníkem jen jeden unifikovaný text, zákonitě nemůže vyhovovat všem. Nachystat jedno vyprávění, které promlouvá k otrávenému teenagerovi na školním výletě stejně jako k vysokoškolské profesorce s hlubokou znalostí tématu, je složité – ne-li nemožné. A i kdyby to snad možné bylo, dokázal by takový příběh oslovit také rodiče s malými dětmi, kteří vnímají výstavu spíš jako kulisu k odpolednímu programu? Introvertní studentku umění, která si přeje nacházet složité metafory a skryté významy? Turistu z Itálie, který si přišel „odškrtnout“ „must-have“ kulturní atrakci? Nebo kolegu z grantové komise, kterému je třeba demonstrovat, že projekt má dostatečnou vědeckou úroveň? Už jen tento krátký výčet naznačuje, že řešení ve stylu „one-text-fits-all“ pravděpodobně není možné.

Vyprávění, které se umí přizpůsobit

Co s tím? V ideálním případě by měl mít každý návštěvník možnost projít výstavou prostřednictvím vlastního personalizovaného příběhu. To je ostatně také přístup, o který usilují dobří lektoři – snaží se adaptovat své vyprávění podle konkrétních lidí, které provázejí. Takových poučených a empatických průvodců je však na světě nedostatek a setkání s nimi rozhodně nepatří k běžné zkušenosti při návštěvě výstavy.

Jak docílit toho, aby bylo vyprávění šité na míru dostupné i v ostatních případech?

V Cabinet of Wonders se zaměřujeme na tvorbu mobilních průvodců, které v různých ohledech využívají schopnosti umělé inteligence – k automatickým překladům, doporučování exponátů a zajímavých míst nebo k převodu textu na audio. Zároveň se zabýváme myšlenkou, zda by tuto technologii nešlo využít i k personalizovanému „storytellingu“.

Generátor vyprávění na míru, Lukáš Pilka pro Cabinet of Wonders, 2025.

Generátor vyprávění

Tímto směrem se vydal i náš poslední experiment „generátor vyprávění na míru“. Jedná se o prototyp, kde si nejdříve zvolíte osobnost návštěvníka – kolik mu je let, jaký je jeho hlavní zájem a jakou má aktuálně náladu. Poté vyberete, kdo bude vypravěčem: kurátor muzea, autor vystaveného díla, nebo třeba jeho původní majitel. Nakonec zvolíte vhodný exponát a kliknete na tlačítko „Generovat vyprávění“. Během několika vteřin se vytvoří text, který vychází z faktografických údajů o díle, ale jeho styl, tón i hloubka jsou přizpůsobeny zvoleným parametrům.

Zde je ukázka několika různých výsledků – všechny jsou vygenerovány jako popisek k obrazu Gustava Klimta, Portrét Mädy Primavesi:

Mäda Primavesi (1903–2000), Gustav Klimt, 1912–13, Metropolitan Museum of Art, NY

Lepší představu si uděláte, když si generátor sami vyzkoušíte. Snadněji tak postřehnete potenciál, který personalizované vyprávění může přinést – i limity, na které zatím naráží.

—

Vyprávění je generováno na základě faktických informací o exponátu za pomoci jazykového modelu OpenAI GPT 4o. Exponáty pocházejí z otevřených dat Metropolitan Museum of Art v New Yorku. Generátor vytvořil Lukáš Pilka v roce 2025 pro Cabinet of Wonders.